Ingrid Flor
Friedrichovy deskové obrazy
Oltář Vídeňského Nového Města v dómu sv. Štěpána ve Vídni
Tak zvaný Oltář Vídeňského Nové Města – Friedrichův deskový oltář byl v roce 1884 zakoupen z kostela cisterciáckého kláštera Neukloster Spolkem pro výstavbu vídeňského dómu. Tento největší středověký oltář v kostele sv. Štěpána je téměř dokonale zachován a má na predele označení vlastníka krále Friedricha III. (Innsbruck 1415 – Linz 1493) a na desce letopočet 1447. Až do nedávné doby panoval názor, že silně potemnělý deskový oltář je pro duplicitu svých témat a stylistickou různorodost nesourodou směsí (pasticcio) několika starších oltářních realizací.
Křídlové obrazy oltáře byly v letech 1986 – 2004 restaurovány v dílnách Spolkového památkového úřadu ve Vídni. Přitom se prokázala jednotná originální barevnost a v infračerveném světle i jednotná originální základní kresba. Jedná se tedy o ucelené dílo. Tento výsledek zkoumání byl podpořen i mým vlastním výzkumem . Oltář má ucelený program: litanie k úctě všech svatých. Je to program zdůvodněný panovnickou ideologií, neboť litanie k úctě všech svatých je základem středověké panovnické ideologie vlády z Boží milosti. Král Friedrich potřeboval pro svou vládu duchovní oporu. Bylo to orodování svatých spojených s dynastií, především takových, kteří pocházeli z jeho rodu a patronů těch zemí , kterým vládl nebo jejichž zájmy jako poručník Ladislava Pohrobka (1440 – 1457) zastupoval. Tito svatí byli začleněni mezi představitele chóru všech svatých. Litanie k úctě všech svatých v modlitebních knihách krále Friedricha a seznam nadační sbírky relikvií vévody Rudolfa IV. – chrámový poklad svatého Štěpána mi umožnily z větší části určit svaté zobrazené na 72 místech desek oltářních křídel, což mi pak bylo potvrzeno označením jejich jmen, které bylo viditelné ovšem pouze při prohlídce v infračerveném záření.
Vzorem pro krále Friedricha a vévodu Rudolfa IV. byl císař Karel IV., který ze zbožnosti ať již soukromé ale i státně vladařské, sbíral relikvie a založil na Pražském hradě kapli Všech svatých. Na hradě Karlštejně pak dal vyzdobit kapli Sv. Kříže deskovými obrazy a ji částečně i vybavit příslušnými relikviemi, které byly seřazeny podle apokalyptické Litanie všech svatých. Kromě této duchovní podpory svého vladařského poslání z Boží milosti dokumentoval genealogii Lucemburků na Karlštejně svůj vznešený daleko do minulosti sahající rodokmen. Obdobně postupoval i král Friedrich. Zviditelňoval –li Friedrichův oltář duchovní oporu panovnického rodu rakouského, zobrazovala pak stěna státních znaků na dvoře jeho sídelního hradu ve Vídeňském Novém Městě jeho oporu světskou s tím, že se tak obě nutně doplňují. Friedrich zároveň zřídil na Květnou neděli roku 1444 odpovídající instituce: nadační cisterciácký klášter a kolegiální kapitulu ve svém residenčním hradě ve Vídeňském Novém Městě a oběma pak později propůjčil rakouský státní znak.
Resumé přednášky proslovené 19.5. 2005 pro členy SPNG ve Šternberském paláci v Praze
Friedrich III. od roku 1440 král německý, roku 1452 korunován římským císařem a od roku 1459 král uherský se narodil 1415 (Innsbruck), zemřel 1493 Linz a pohřben byl v katedrále sv. Štěpána ve Vídni. Jeho synem byl budoucí římský císař Maxmilián I.
